Prstoklad

Pro zápis Tenšoku cvičení jsem použil systém zápisu Mjóan 
Důležitá poznámka: Tenšoku styl a způsob hry se zcela nekryje s klasickou Mjóan školou či jinými školami, bližší určení by mělo být upřesněno později...

OCU (Otsu):
1. rejstřík (první oktáva)
KAN:
2. rejstřík (druhá oktáva)
MERI:
Snížení cca o třetinu tónu snížením rtů, případně též částečným překrytím otvoru pod tónem který je hrán,
V konkrétní skladbě se může lišit.

DAMI MERI 
Snížení tónu přibližbě o dvě třetiny, v konkrétní skladbě se může lišit.

KARI:
V zásadě všechny tóny v počáteční výchozí poloze jsou v tomto konceptu již Kari sami o sobě. Je-li k nim přidána značka Kari, cca o třetinu tónu se zvyšuje zvýšením rtů. Podbně DAI KARI o dvě třetiny.
ATARI:
Značka pro opakování tónu klepnutím na otvor. Následuje krátký zvuková vlna FURI rychlým snížením a zvýšením tónu, viz bližší vysvětlení pod skladbou Ukolébavka.

Tenshoku 天職 Počasí, Sky Color

Tenshoku, Barva oblohy (Počasí).
2.1 shakuhachi

Pokusil jsem se napsat cvičení ve výdechovém vzorci 2-3-1.

Rád bych vytvořil větší sérii skladeb Tenshoku. Pokud by se jich hrálo několik společně, jednotlivé části by mohly být odděleny zvukem gongu či kovové misky. Skladby bych později seřadil podle stupně obtížnosti.

2-3-1 je koncept hry na flétnu, obdobný konceptu Haiku v poezii. Úvodní červená nota nepatří ke skladbě, jde o zahřívací notu. Budou ji mít pouze skladby začínající v Kan. Poslední část této skladby -1- je možnost zahrát takovou rychlostí, jakou dovolí dech, tedy začátečník může hrát zrychleně.
Notace skladby a způsob provedení jsou nyní jiné než u předchozí skladby Podzimní oceán (která má možná blíže k moderní Honkyoku). Postupně přidám nahrávku, prstoklad a detailní popis.

Koncepce těchto cvičení  i představa typu zvuku mě přivádí k myšlence vývoje subtilnějších shakuhachi fléten, jejichž náustek bude rovnější, bez moderního zahloubení.

Jednotlivé skladby by měly mít od počátku jistou standardní podobu, nebo-li  způsob jak je zahrát, s možností další různorodosti jednotlivých prvků (nástup tónu, atari - nayashi, komibuki, dech tvaru bambusového listu atd.)...

Poznámka k začátku tónu

Důležité části hry na shakuhachi:

• vznik tónu
• držení tónu (rozvíjení a  utišování)
• opakování noty (atari)
• ukončení tónu
  

 Začátek tónu je vždy okamžik "stvoření" zvuku na mikroúrovni.
Pokud hráč sleduje tento začátek pozorně, může být překvapen zkušeností, jak se z "ničeho" může stát "něco" takového, jako je zvuk... Někdy se může jevit nesnadné tento předěl vůbec překonat... Je to podobné jakoby kaligraf držel štětec s tuší a nebyl schopen pohnout se narušit stopou bílou plochu papíru. Ve hře na shakuhachi je pro každý počáteční tón vytvořen způsob, jak nechat tón zaznít, protože přímá cesta k vydání zvuku, jak je tomu např. u zobcových fléten, u shakuhachi neexistuje. Tón přímým "fouknutím" nemá správný nástup, proto se specifickým  způsobem začátek obchází a přizpůsobuje buď na úrovni rtů - sklon, nátisk, přítlak proudu vzduchu a pod., nebo "odklepnutím", "odlepením" tónu prstokladem o tón níže. Každá škola může mít trochu odlišný způsob.

Základním cvičením počátku tónu je cvičení prvotního Tsu-Re. Řekl bych, že Tsu-Re je jádrem hry na shakuhachi, první a nejkratší skladba vůbec, která v sobě obsahuje vše potřebné k učení se principům hry.

Aki no Umi 秋の海 Autumn Ocean

Podzimní oceán. Hráno na 2.7 shakuhachi. Skladba vyjadřuje vodu a oblohu,  podzimní mořské proudy, vlny, hlasy velryb a racků.
***
Autumn Ocean. Played on 2.7 flute. This piece reflect the water and sky, autumn sea streams, waves, wind, sounds of the whales and seagulls. 

Morimasa Horiuchi

Myoan Sensei Morimasa Horiuchi v podání Choshi:
Nevyumělkovaný styl školy Taizan-Ha.
Zajímavé karaoke.